Oldřich Sova

Oldřich Sova

Oldřich Sova alias OwlCastle aneb Sovička
Oldřich Sova
OwlCastle@seznam.cz
Nacházíte se na stránkách RC modelaření ...

Stránky se průběžně doplňují podle tvorby modelů

Mistel DFS 230 & Bf-109E.JPG
Zlín Z-37 Čmelák
Měřítko: 1/10
Rozpětí: 1222 mm
Délka: 855 mm
Výška: 290 mm
Hmotnost letová: ..... g
Plocha křídla: 23,8 dm2
Plošné zatížení: ..... g/dm2
Motor: .............ot./V
Vrtule: .........
Serva: ............
Regulátor: .......
Vysílač: Hitec Eclipse s Assan X8-2,4GHz + přijímač X8 R6 6Ch 2.4GHz
Baterie: ....mAh
Je tomu již dávno, dalo by se říci hodně dávno, kdy jsem poprosil spolumodeláře Petra Bittnera po shlédnutí jeho létání s jeho Čmelákem, jestli by mi nemohl / tehdy ještě z fasádního polystyrenu / taky udělat trup na trošku většího než měl on..
Souhlasil a já byl nadšením bez sebe....
Čmelák mu totiž létal nádherně, opravdu luxusně..
Netrvalo mu to dlouho, zastavil se na kafčo se dvěma polovinami trupu a křídlem opatřeným náběžkou a odtokovkou..
Skoro jsem se posadil na ......
Úžasné !!
Už jsem viděl, jak po jeho odchodu usedám a ten večer ho začnu tvořit a do víkendu ho dokončím..
Hodili jsme společnou řeč při modelářské kávě a bylo opravdu co probírat..
Po jeho odchodu jsem se do toho opravdu pustil..
Vyřízl jsem křidélka, oblepil jim hrany a přebrousil lehce křídlo smirkem..
Vrhl jsem se také hned na směrovku a výškovku, kterou jsem vyřízl z 5 mm depronu a nalepil na náběžné hrany balzové hranolky, které jsem stihl ještě po uschnutí lepidla zabrousit..
Nachystal jsem si tedy i do finální podoby křidélka s křídlem a už byl tak pokročilý čas, že jsem šel spát, abych nezaspal do práce..
To se nestalo, jen jsem na několik roků zaspal čas, na dokončení toho, co jsem si tak moc přál..
Druhý den mi měla přijet návštěva, tak jsem letadlo položil na skříň k ostatním polotovarům, aby nebylo moc vidět..
Návštěva večer odejela a já si řekl, tak zítra...
Ač je to trapné a neomluvitelné, to zítra jsem říkal několik týdnů, až jsem na Čmeláka jakoby zapomněl...
Naskytla se však chvilka, kdy jsem po něm sáhl při tvorbě ( potahování kloboukovým papírem ) jiného letadla o několik roků později, kdy výbuch moštu z rukou ženy Moniky vytvořil gejzír, který se odrazil od stropu a rovnou na skříň se "zapomenutými" nedokončenými modely.
Pochopitelně, vrch skříně jsem Moniku uklízet nenechal ( bylo na ní modelářské zlato ) a v ten čas jsem to tam vše objevil...
Začervenal jsem se sám před sebou studem a je pravdou, že od té doby jsem se při návštěvě Petra musel chovat zvláštně, cítil jsem se nervózní, provinilý, nesoustředěný ( co kdyby se na Čmeláka zeptal )..
Byla mě hanba !!
A těch dalších "pokladů" co tam bylo !!! Be-103, Seawind, Shearwater, Archangelskij Ar-2...
Jenže mě to jejich objevení místo radosti skýtalo výčitky - a to není to pravé..
Jak jsem psal, při dokončování ( mám pocit DFS-230 ) - potahování kloboukovým papírem jsem si opět vzpomněl a tak jsem zároveň potáhl jak je vidět na obrázku i křidélka a výškovku se směrovkou s tím, že jak dokončím DFS, tak si jej dostavím..
Sliby - chyby...
Od té doby mi přibyl i Doflug - ale myšlenka je počátek práce..
Zamyslel jsem se nad Čmelákovou sofistikací - udělám mu navíc kabinku, nasunovací kolečka a líbilo by se mi i práškovací zařízení..
Vrtá mi to hlavou, tak by to mohlo vyjít...
Ono je to totiž zrovna to, co mi ještě chybí v tom mém novém obzoru - pracovní a ryze české letadlo..
A to je právě ten náš miloučký Čmelák !!
Vyhlídkové Aero Ae-145 mi svitlo a tohle je další vlastenecký model - pracovní..
To je ta relaxační odbočka, kterou potřebuji pro nabrání sil pro pozdější pokračování v bojových letadlech..
Tak tedy Čmeláčku, jsi na řadě - těš se se mnou !!
Z-37 Čmelák

Z-37 Čmelák

vytvořené polotovary
Čmelák Z-37

Čmelák Z-37

při stavbě
Čmelák

Čmelák

přístrojová deska
Čmelák

Čmelák

chladič motoru
A opravdu se něco dělo.. :-)
Předkreslil jsem si na trup rysky pro "paneláž", zatmelil a zabrousil hlavní křídlo, tedy prozatím...
Po nějakém čase jsem zase nabral chuť a pustil se do pokračování, křidélka jsem opatřil pantíky a vlepil je do křídla. Na to jsem vzal fixu a podle plánu jsem si vyznačil na trupu umístění trubek v trupu /paneláž/ a rozkreslil i s kabinkou a otvorem pro násypku práškovacího zařízení...
polystyrenovou kabinku jsem odřízl a vytvořil si plán kokpitu z překližky.
Poté jsem vzal křídlo a vyřízl v něm otvor pro práškovací zařízení a hned na to umotal z papírové hnědé lepící pásky trubku, jako zásobník pro práškování..
Nezahálel jsem a z tenkého hliníkového plíšku jsem vytvořil žaluzie na předek trupu pro trochu maketovosti..
Další den jsem vytvořil dutiny v trupu pro táhla ( bovdeny ) směrovky a výškovky.
Bovdeny jsem vlepil do polovin trupů do vytvořených zářezů.
Do jedné poloviny trupu jsem vlepil i přepážky serv s namontovanými servy, motorovou přepážku a obě poloviny trupu jsem slepil k sobě a zajistil je proti posunu ( malířskou ) krycí páskou..
Mezitím jsem se pustil do tvorby vnitřního prostoru kokpitu, tedy jeho slepení z připravených výřezů, nabarvení a vytvoření předního ovládacího panelu dle skutečnosti a budíky opatřil s sklíčky :-).
Podle nákresů trubkového trupu fixou jsem vytvořil miniaturní zářezy a do nich jsem povlepoval bambusové kulatinky jak pro maketovost, tak pro celkové zpevnění trupu polystyrénové konstrukce.
Druhý den po zaschnutí jsem se pustil do opracování trupu, tedy ořezání a obroušení vypěněného polyuretanu - Purexu..
Celý trup jsem překytoval šlehaným tmelem a opět nechal ( do večera ) zaschnout. Večer jsem trup ještě přebrousil a doupravil.
Po dvoudenní pauze jsem se do toho opět pustil, tentokrát jsem si vzal na paškál křídlo, tedy jeho polotovar..
Potáhl jsem křidélka kloboukovým papírem a nechal proschnout.
Při té příležitosti a zabránění si odložení, jsem pokračoval ve výřezech pro zpevňující smrkové lišty křídla, nařezal a polepil k sobě sadu lišt a zpevnění, a jako celek jsem vše vlepil do připravených zářezů v křídle Purexem.
Na to jsem vzal papír a tužku a navrhl si osazení spodku křídla lištami pro dvojí možnou variabilitu a funkci..
K upřesnění.. Z důvodu vysoceprocentního létání v polních podmínkách a loukách jsem si řekl, že bych si udělal pevný podvozek ne zas tak trvalý, tedy tak, aby byla možnost jej v nevhodných přistávacích podmínkách zcela oddělat proti možné příčině poškození, což je středně vysoká tvrdá tráva, strniště, zoraniště apod.
K přichycení hlavní stojiny (nohy) jsem chtěl použít vlepené smrkové nosníky, aby byl tlak při případném tvrdším přistání přenášen rovnoměrně na celou plochu křídla, což by mělo zabránit nejen vylomení nohy samotné, ale i zborcení případného krátkého smrkového nosníčku.
Tak jsem chvíli přemýšlel a po několika nápadech se mi zalíbil takový jednoduchý a snad i praktický ( což se teprve uvidí )..
Vlepil jsem tedy na požadované místo ještě dva příčné nosníky od náběžné hrany po odtokovou s nutnými půlzářezy v místě křížení s hlavním nosníkem na které jsem spolu s hlavním nosníkem pevně připevnil dvě 4mm zlacené dutinky používané např. na bateriové sadě a čtyři 2mm dutinky pro vzpěry /podpěry/ hlavního kola.
Tím vznikne možnost nasazení vcelku pevného podvozku a možnost jeho demontáže při létání v nepříznivých podmínkách.
Navíc s výhodou do budoucnosti, např. vytvoření nosného zařízení pro minikameru či fotoaparátu...
Následovalo ještě prodloužení kabelů serv, vytvoření zářezů pro kabeláž a konečně vytvoření dutin pro vlepení serv do křídla a jejich následovné vlepení...
Samozřejmě jako to dělám VŽDY, nejprve s komunikací s vysílačem, tedy tak, aby byly páčky serv ve středové ( požadované ) poloze při zapnutí vysílače a zabránilo se pozdějším problémům, jako např. že servo cuká nebo vůbec nefunguje, což jsem se naučil svou vlasní chybou - použitím serv z havarovaného modelu, bez předchozího vycentrování a odzkoušení...
Tedy zbytečné nepříjemné a zdlouhavé komplikované demontáži s následovným větším tmelením..
Den na to jsem opět opracoval křídlo, tedy ořezy Purexu, zatmelení a konečné vlepení křidélek s panty do křídla, sestavil a slepil i již potažené části výškovky a směrovky pomocí pantíků v jeden celek a tím jsem si křídlo nachystal do stavu připravenosti k blízkému úkonu potažení kloboukovým papírem.
Do trupu, tedy ocasní části jsem vlepil již potaženou a hotovou směrovku s výškovkou a opět zajistil proti pohybu před vytvrdnutím ..
Z-37

Z-37

střihy před potahováním
Z-37

Z-37

oprava potrhaného potahu
Z-37 Čmelák

Z-37 Čmelák

volné schnutí papírového potahu
Z-37 Čmelák

Z-37 Čmelák

schnutí potahu z kloboukového papíru
Na potažení kloboukovým papírem jsem si musel nějaký den počkat z důvodů hodně modelářům nepřekážejícím - mají vlastní dílnu...
Potřeboval jsem místo, klid a prostor pro několika hodinový úkon, při kterém není člověk rušen, což je v bytě 1+1 s ženou a čtyřletou dcerkou trošku problém ..
Avšak situace nastala, žena šla na noční, dcerku jsem vypravil do říše snů a v pozdějších večerních hodinách jsem to rozjel..
Připravil jsem si potřebný materiál, přípravky, pomůcky, letadlo a mohlo se začít..
Jelikož jsem měl nespočet dotazů ohledně kloboukového papíru a potahování, řekl jsem si, že i přes to, že raději stojím odzadu kamery, tak takový malý tutoriál, tedy videonávod krok po kroku natočím na kameru a vložím na YouTube, neboť hodiny teorie, povídání a psaní nejsou nic, proti přímému koukání pod ruce.
Tak jsem si přichystal kameru vše potřebné - včetně střihů z kloboukového papíru a pustil se do toho..
První kroky, tedy práce před kamerou mě činily nervóznějším, ale po chvíli až jsem se vložil do potahování a myšlenky se soustředily na úkon samotný už to šlo tzv. samo..
Křídlo jsem zvládl vcelku na jedničku ( myslím samotný úkon ) avšak při potahování vcelku členitého trupu jsem již měl problém..
Papír vcelku na celý trup nemohl pěkně dosednout a já při tzv. lámání přes koleno jsem jej potrhal, avšak to není tragédie, prostě se to zaflekuje jako je vidět na obrázku a přebrousí..
To už se mi také stalo a v konečné fázi? Není to vůbec, ale vůbec poznat kde to bylo..
Jak již jsem několikrát psal, opakuji, že při potahování křídla je nutno potáhnout celé křídlo z obou stran bez přerušení, čímž se zabrání možnému kroucení při schnutí potahu..
Tzv. se vyrovnají síly schnutí, tedy stahování - smršťování potahu..
A další zásada! Opět opakované schnutí..
Takto čerstvě potažené křídlo, trup či cokoli necháme VOLNĚ schnout, nepoužíváme ani fén, ani topení, ani přímé slunce - schnutí je nerovnoměrné, tudíž pnutí nerovnoměrné, takže zaděláno na kroucení..
Vyzkoušeno a ověřeno opět vlastní chybou - nedoporučuji ani zkoušet...
Volná metoda je odzkoušená a plně funkční.
Takže nyní vlastně čekám na proschnutí a poté mě čeká dokončení kokpitu, tedy vlepení kokpitu, vysochání a tvorba zemědělského pilota, konečná kabina, podvozek, práškovací zařízení, motor s mřížkou a konečné barvení se záletem....
Pilot

Pilot

Dokončení pilota do Z-37
Pilot

Pilot

Osazení pilota do Z-37
P7223258.jpg
P7223264.jpg
Po nějaké době se opět dostalo na pokračování ve stavbě Čmeláka.
Nejprve jsem pečlivě obrousil přebytky potahového papíru na celém trupu, kormidlech a křídle.
Potom jsem vše postupně nastříkal podkladovou bílou barvou a nechal pečlivě zaschnout.
Jak jsem psal i výše, pustil jsem se do vysochání pilota, tentokrát zemědělsky zaměřeného, tedy v montérkách.. :-)
Usadil jej do křesla v kokpitu i s palubní deskou a ventilátorem, aby přežil ta letní pracovní vedra a to celé vlepil do míst, kam patří.
Vytvořil jsem kabinu z tvrdé PET folie, kostru z "trubek", vrch kabiny z tenké překližky a vše polepil..
Do útrob modelu jsem již vlepil i serva pro ovládání zadních kormidel, tedy pro výškovku a směrovku..
Nos jsem polepil pro větší pevnost papírovou lepící páskou pomocí zředěného herkulesu a po delší době jsem našel i vhodnou PET lahvičku od šamponu pro tvorbu práškovací nádrže, takže se pomalu ale jistě schyluje k závěrečnému finiši..
Tedy ještě podvozek, motor, práškovací zařízení se spouštěcím zařízením a celkové sestavení..
P7041851.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one